Popis právního pojmu Tolerovat:
Tolerování je právní termín, který je používán v různých kontextech a má různé konotace v závislosti na konkrétním využití. V širším smyslu odkazuje na přijetí, schválení nebo dočasné přehlížení určitého chování, jednání nebo stavu věci ze strany státních orgánů nebo právnických osob. Tolerování může být vymezeno jako úmyslné neuplatnění práva nebo povinnosti, které by bylo možné v souvislosti s konkrétním případem vymáhat. Důležité je vědomé rozhodnutí tolerovat danou situaci, přestože si subjekt je vědom svých právních možností a nástrojů.
V českém právu se s tolerováním můžeme setkat například v oblasti správního práva, kde může představovat dočasné přehlížení určitých protiprávních stavů orgány veřejné moci. Může jít o situaci, kdy správní orgán registruje určité porušení, ale z různých důvodů (například z hlediska účelnosti, priorit, nedostatku zdrojů) se rozhodne nezasáhnout nebo odložit sankcionování. Takové přístupy mohou být formalizovány (například prostřednictvím vnitřních předpisů), ale také mohou vycházet z praktického hodnocení situace.
Dále může být tolerování relevantní v občanském právu, konkrétně v oblasti vlastnického práva. Pokud vlastník pozemku nebo nemovitosti dlouhodobě toleruje užívání svého vlastnictví jinou osobou bez nároku na náhradu, může později narazit na problémy při pokusu o vymáhání svých práv. Jedná se o situace, kdy dlouhodobé tolerování může vyústit až ve vznik tzv. sloužebnosti z promlčení nebo v uznání vlastnického práva na základě vydržení.
Tolerování je však třeba odlišit od termínů jako je „ignorování“ nebo „přehlížení“. Když tolerujeme, zpravidla jsme vědomi právní relevance určitého jednání, ale záměrně se rozhodneme neuplatnit své právo či povinnost.
Právní souvislosti, v nichž lze použít pojem Tolerovat:
Příkladem tolerování v praxi je situace ve vztahu k sousedskému právu. Pokud soused A umožní sousedovi B umístit a nechat stát plot, který mírně zasahuje na pozemek souseda A a nenamítá proti tomu po dobu několika let, může dojít k situaci, kdy bude později obtížné tento stav napravit. Činí-li tak soused A s vědomím, že plot zasahuje na jeho pozemek, a nic nepodnikne, stává se de facto, že tento stav toleruje. Pokud po určité době soused A změní názor a rozhodne se vymáhat například přemístění plotu, může být jeho pozice ztížena právě vlivem dlouhodobě tolerovaného stavu.
Dalším příkladem může být tolerování promlčených pohledávek. Jestliže věřitel nenárokuje splacení dluhu v promlčecí lhůtě, právo na vymáhání této pohledávky zaniká promlčením. Vědomím se neuplatnění práva včas a tolerování, že dlužník neplatí, se věřitel vystavuje riziku, že nebude schopen svou pohledávku právně vymoci.
Tolerování je tak důležité uchopit ve správném právním kontextu a posuzovat s ohledem na jeho možné důsledky. Porozumění tomuto principu a jeho rozlišení od blízkých pojmu, jako je ignorování či přehlížení, je klíčové pro každého právníka, neboť může mít významné důsledky pro vymahatelnost práv a povinností, a tím i pro stabilitu a předvídatelnost právních vztahů.
