Popis právního pojmu Faktura:
Faktura je obchodní dokument, který vydává prodávající a zaslání kupujícímu po dodání zboží nebo poskytnutí služby. Jedná se o účetní doklad, který detailně specifikuje dodané zboží nebo služby, jejich množství, jednotkovou cenu, celkovou cenu, platební podmínky, informace o DPH a další nezbytné údaje dle příslušné legislativy. Faktura musí obsahovat náležitosti stanovené zákonem, aby mohla být uznána jako daňově relevantní dokument.
V České republice jsou podmínky a forma fakturace striktně dané zákonem o účetnictví a daňovou legislativou, především zákonem o dani z přidané hodnoty (DPH). Po vyhotovení faktury jsou obě strany – vystavovatel i příjemce – povinni dokument archivovat po dobu stanovenou daňovými předpisy, která je obvykle 10 let.
Faktura je důležitá jak z pohledu důkazu obchodního styku mezi dvěma subjekty, tak i z daňového pohledu. Slouží jako podklad pro účetnictví, daňová přiznání, a je předmětem kontroly při daňových prohlídkách. Zároveň faktura umožňuje prodávajícímu vznik pohledávky vůči kupujícímu a tedy právní nárok požadovat zaplacení kupní ceny.
Pokud faktura neobsahuje všechny zákonné náležitosti nebo pokud obsahuje nesprávné údaje, může být daňovým úřadem považována za neúplnou nebo nesprávnou, což může mít za následek daňové postihy jak pro vystavovatele, tak pro příjemce faktury. Proto je zásadní dbát na správnost a úplnost všech faktur, které jsou součástí obchodního a daňového styku.
V případě, že kupující na základě obdržené faktury nezaplatí dohodnutou částku, může prodávající použít fakturu jako důkazní prostředek při vymáhání pohledávky soudní cestou.
Právní souvislosti, v nichž lze použít pojem Faktura:
Příklad: Pan Novák provozuje stavební podnik a nedávno dokončil rekonstrukci koupelny pro zákazníka, paní Svobodovou. Po dokončení práce vydal pan Novák fakturu na částku 50 000 Kč. Faktura obsahovala všechny náležitosti včetně specifikace odvedené práce, použitých materiálů, hodiny práce, celkovou cenu a údaje o DPH. Paní Svobodová obdržela fakturu dle dohody e-mailem, ale přes upomínky nezaplatila vystavenou částku. Pan Novák se po uplynutí splatnosti obrátil na právníka, aby mu pomohl částku vymoci. Právník využil fakturu jako základní důkaz pohledávky v soudním řízení, kde byla faktura předložena jako klíčový důkazní prostředek pro dokázání poskytnutých služeb a nezaplacené částky.
Druhý příklad: Společnost Alfa prodala společnosti Beta hardware v hodnotě 200 000 Kč. Součástí kontraktu byl termín platby 30 dnů od vystavení faktury. Faktura byla vystavena a odeslána elektronicky ihned po dodání zboží. Faktura správně specifikovala všechny objednané komponenty, jejich jednotkové ceny, celkovou cenu a DPH. Po uplynutí 30 dní ovšem společnost Beta nezaplatila, což vedlo k situaci, kdy společnost Alfa musela iniciovat vymáhání pohledávky. Faktura sloužila jako základ pro určení výše pohledávky, a společnost Alfa byla na jejím základě schopna podat žalobu a žádat o exekuci.
Důležitost faktury v české rechtsprechci spočívá v jejím postavení jako oficiálního dokladu o poskytnutých službách a obchodních transakcích, který je základem pro řadu právních jednání, účetních operací a daňových povinností. Přesnost faktur je nezbytná pro udržení transparentnosti a poctivosti v obchodním styku, což je klíčové pro fungování spravedlivého a efektivního tržního hospodářství.
